Přečtěte si tiskovou zprávu ze setkání s médii v pátek 13. 9. 2019 na téma „Postoj veřejnosti k zálohování“. Analýza, která byla na setkání představena, je k dispozici zde.
Průzkumy o zálohování PET lahví: se znalostí parametrů podpora záloh klesá
Praha, 13. 9. 2019 – Lidé nemají dostatečné informace k fungování systému záloh na PET lahve. Po seznámení s navrhovanými parametry podpora záloh klesá. O studii institutu INESAN dnes informovalo Spotřebitelské fórum.
Srovnávací studie INESAN (Institutu evaluací a sociálních analýz) posuzovala výsledky pěti samostatných a na sobě nezávislých výzkumů zaměřených na postoje obyvatel k zálohovaným PET obalům. Konkrétně šlo o projekty IPSOS („Postoje české společnosti k zálohování PET lahví“ z ledna 2019), Kantar CZ („Výzkum postojů Čechů k zálohovému systému“ z ledna 2019), KPMG („Nákupní zvyklosti 2018: Obaly a třídění“ z listopadu 2018), Mareco („Problematika zálohování PET lahví“ z března 2019) a MARKENT („Postoje veřejnosti k zálohovaným obalům“ z dubna 2019).
Na základě zadání Spotřebitelského fóra posuzoval INESAN výstupy z jednotlivých průzkumů především s ohledem na parametry, které jsou vyžadovány oborovými normami pro správně provedený a prezentovaný výzkum. „Hlavním cílem studie INESANu bylo zjistit, zdali je na základě výsledků pěti samostatných a na sobě nezávislých výzkumů zaměřených na postoje obyvatel k zálohovaným PET obalům možné odhadnout vhodnost zavedení zálohovaného systému na obaly v ČR,“ uvedl předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš.
Z jednotlivých průzkumů podle závěrů INESAN vyplývá, že dotazovaní často nemají dostatečné informace o fungování zamýšleného systému záloh, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda ho budou využívat, či nikoliv. V případě výzkumů, ve kterých byly respondentům takovéto informace sdělovány v průběhu dotazování, se ukazuje spíše záporný postoj k zálohovaným obalům. Naopak u výzkumů, kde tazatelé neposkytovali respondentům informace o fungování systému zálohovaných obalů, se ukazuje spíše kladný postoj k zálohovaným obalům. U výzkumů, kde je respondentům nabízena možnost „nevím“ nebo „nezajímá mě to“, se k této možnosti kloní značná část dotazovaných. To dokládá, že respondenti nemají o systému dostatečné informace, na základě kterých by si mohli utvořit stabilní postoj.
Informovaní respondenti obecně hodnotili systém zálohovaných lahví spíše negativně, zatímco neinformovaní ho hodnotili spíše pozitivně. „Klíčové je správně a úplně informovat o tom, co systém zálohovaných obalů obnáší. Lidé jsou výrazně nakloněni snaze o omezení vzniku odpadu, ale nemají moc přehled o tom, co pro to konkrétně budou muset sami udělat. A systém záloh na ně klade poměrně vysoké požadavky, které většina v praxi nejspíše nebude splňovat,“ upozorňuje Roman Lyach z INESAN.
Rozdíly našel INESAN také v kvalitě zpracování jednotlivých výstupů. Závěrečné zprávy, které poukazují na negativní postoj respondentů k zálohovanému systému, jsou popsány ve větším detailu a poskytují více informací než výstupy, které poukazují na pozitivní přístup dotazovaných k zálohovaným obalům. V jejich případě lze ověřit kvalitu zpracování analýzy jen v omezené míře. Např. z výzkumu provedeného agenturou Kantar vyplývá, že 93–98 % dotázaných by vracelo PET lahve a 89–98 % by vracelo plechovky, kdyby byly zálohovány. S ohledem k takto vysokým hodnotám se z pohledu tohoto výzkumu nezdá pravděpodobné, že by problematika uskladnění odpadů korespondovala s velikostí bydliště.
Z posuzovaných průzkumů vyplývá, že zálohované lahve podporují lidé, kteří žijí ve větších městech a pravidelně třídí odpad. To může znamenat, že na menších městech nebude systém fungovat a netřídící lidi stejně ke změně chování nepřiměje.
Respondenti by uvítali, pokud by se daly zálohované obaly vracet na všech výdejnách a ne pouze ve velkých prodejnách. To výrazně ovlivňuje postoje k zálohovaným obalům – ve chvíli, kdy si lidé mysleli, že se mohou lahve vracet v každé prodejně, měli k zálohovaným obalům kladný vztah. Pokud ovšem měli informaci, že je možné vracet lahve pouze ve velkých prodejnách (nad 300m2 plochy prodejny), jejich postoj byl negativní, a to především u lidí žijících mimo velká města.
„Srovnávací studie INESAN poukázala na fakt, že na jednotlivé průzkumy k zálohování, které jsou často prezentovány v médiích, bychom se měli dívat s odstupem. Pokud by měly být studie provedeny ideálním způsobem, bylo by dobré informovat lidi o tom, co přesně tento systém obnáší – způsob vracení, skladování a dalšího využití. A teprve poté provést šetření reprezentativním způsobem podle věku, pohlaví, bydliště, socio-ekonomického statutu nezávislým subjektem,“ uzavírá předseda správní rady Spotřebitelského fóra Kryštof Kruliš.
Celá studie je ke stažení zde.
Kontaktní osoba:
Kryštof Kruliš, Ph.D.
předseda správní rady Spotřebitelského fóra
Spotřebitelské fórum, z. ú., je otevřená nezisková platforma pro komunikaci mezi občany, občanskými sdruženími, firmami a státem. Propojujeme spotřebitelské organizace a firmy působící na domácím trhu s cílem hájit zájmy českých spotřebitelů zejména v oblastech, jako jsou maloobchod, sdílená ekonomika, e-commerce, realitní trh nebo finanční služby.
Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) je první soukromý vědecko-výzkumný institut v oboru společenských věd založený v ČR. Jde o nezávislý subjekt, který byl založen v roce 2010. Cílem Institutu je provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum a experimentální vývoj a šířit jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií, přičemž veškerý zisk je zpětně investován do těchto činností. Část kapacity Institutu je věnována smluvnímu výzkumu.
Zpracovatel studie Roman Lyach, Ph.D. vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde nejprve absolvoval magisterské studium v oboru ochrana životního prostředí a posléze doktorské studium v oboru environmentální vědy. Již pátým rokem se věnuje výzkumu v oblastech životního prostředí a zemědělství. Zaměřuje se především na výzkum v rybářství a ochraně druhů a ekosystémů, ale také na socio-ekonomické analýzy u témat odpadů, sucha, a znečištění ovzduší.