Praha se v celosvětovém žebříčku chytrých měst propadla z loňského excelentního 19 místa až na 44 pozici: propad způsobila nově zavedená kritéria dostupnosti bydlení a nedostatečný přístup k informacím o dopravních zácpách
Zapsaný ústav Spotřebitelské fórum coby odborný spolupracující partner za Českou republiku, švýcarský institut IMD a Univerzita Technologie a Designu v Singapuru (SUTD), dnes společně zveřejnily výsledky druhého ročníku unikátního žebříčku 109 světových měst Smart City Index 2020, který jako jediný nabízí globální srovnání měst na základě vnímání jejich občanů.
Švýcarské IMD a Singapurská univerzita SUTD v žebříčku vychází z toho, jak dané město vnímají lidé, kteří v něm žijí a pracují. Je založen na technologických a ekonomických aspektech, které jsou kombinovány s „lidskou dimenzí“ zohledňující kvalitu života, včetně zdraví a bezpečnosti, vzdělání, dopravy a trávení volného času.
Na nejlepší rating AAA dosáhl v roce 2020 jen Singapur. Druhé nejlepší hodnocení AA získalo šest měst, Helsinky, Curych, Auckland, Oslo, Kodaň a Ženeva. Do první světové desítky se dostala ještě osmá Tchaj-pej, následovaná Amsterodamem a New Yorkem, který si v letošním hodnocení ze všech měst nejvíce polepšil, když žebříčkem poskočil o 28 míst vzhůru.
Praha se z loňské excelentní pozice na 19. místě propadla až na pozici 44. což je naopak v letošním roce největší propad ze všech měst, která žebříček sleduje. „S celkovým ratingem BB Praha jen těsně zaostala za městy Spojených arabských emirátů Abu Dhabi (42.) a Dubai (43.) a vedla si mírně lépe než nejlépe hodnocená Španělská města Madrid (45.), Zaragoza (48.) a Barcelona (49.). Nepočítáme-li Berlín na 38. pozici je dalším městem z bývalého východního bloku v žebříčku až Varšava s ratingem B na 55. pozici. Krakov je na 58. pozici rovněž s ratingem B a Bratislava (76.) a Budapešť (77.) mají rating CCC.“ uvádí Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra, které s IMD spolupracuje.
Propad Prahy v žebříčku není podle vyjádření autorů studie způsoben drastickým propadem hodnocených socioekonomických faktorů a ani zásadnějším zaostáváním v oblasti technologií. Pokles o 25 míst způsobilo zejména rozšíření indexu o nová kritéria věnovaná dostupnosti bydlení a přístupu k informacím o dopravních zácpách. Otázka na dostupnost bydlení zkoumala, zda je jednoduché zajistit si bydlení za cenu do 30 % příjmu. Pouze 24 % dotazovaných z Prahy odpovědělo že to není problém. Vedle dostupnosti bydlení zde tak svou roli sehrává i stále nižší úroveň příjmů domácností u nás. Druhé nové kritérium, ve kterém Praha propadla, se zaměřilo na dostupnost informací o dopravních zácpách. Více než polovina dotázaných byla nespokojena s tím, jaké informace o dopravních zácpách jsou ze strany města dostupné prostřednictvím mobilních aplikací. K poklesu Prahy pak přispělo i rozšiřování žebříčku o nová města, když nově zařazený Mnichov (11.), Manchester (17.) Hamburg (22.) Newcastle (23.) a Phoenix (39.) se do žebříčku zařadily na místa před hlavním městem České republiky.
„Z technologií chytrého města Pražané dle žebříčku Smart City Index 2020 chválí zejména systém online nákupu vstupenek do muzeí a na kulturní představení. Oceňován je přínos digitálních technologií pro nákup jízdenek ve veřejné dopravě a dostupnost jízdních řádů online. Velmi dobře je hodnocena i rychlost internetu v Praze. V oblasti veřejné správy pak Praha získává kladné body za snížení doby čekání na úřadech díky online zpracovávání osobních dokladů. Naproti tomu si Praha zatím nevede dobře v dostupnosti informací o dopravních zácpách prostřednictvím mobilních aplikací, v hodnocení přínosu dostupnosti informací o veřejných rozpočtech pro omezování korupce a podprůměrně je v Praze hodnocen také dosavadní přínos aplikací carsharingu pro omezení dopravních zácp ve městě.“ dodává Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.